Toshiro (28 let)
Brno
více o mně
vše (27)
informace (2)
inspirace (4)
trénink (18)
video (3)
parkour.cz
parkour.net
blane's training blog
zanshin studios tutorials
overground.pl
david belle blog
behej.com
Hmatatelné cíle
23.7.2009
Už dlouho jsem neměl potřebu nic na blog psát. Dneska přišla změna :). Člověk stále trénuje, stále se zlepšuje a většinou své úspěchy nijak neměří. Trénovat takhle mi prakticky vyhovuje. Ale nedávno jsem si uvědomil, že kdysi dávno jsem chtěl umět stojku a navzdory velkým pokrokům jinde, ve stojce jsem nepokročil prakticky nijak. Včerejší pokus skončil na nějakých pěti vteřinách klidného balancu.
Takže bych si chtěl dát hmatatelný a veřejný cíl a to naučit se stojku a rozštěp. To jsou dvě věci, které jsem vždy tak nějak chtěl umět a věděl, že mi celkově prospějí, ale nic soustředěnějšího pro ně neudělal. Takže od včerejška se věnuji dosažení svého cíle. Každý den se budu pokoušet posunout o kousek blíže k cíli a doufám, že v blízké budoucnosti sem budu moci napsat jeho splnění.
Informace jak trénovat stojku beru tady a tady. Uspokojivé informace, jak trénovat rozštěp jsem nenašel. Uvítám pokud mi do komentářů poradíte.
stálý link | sekce: trénink | komentáře (11)
Reportáž o parkouru v pořadu Víkend
31.1.2009
12. ledna odvysílala televize Nova v pořadu Víkend reportáž o parkouru, jejíž natáčení jsem se zúčastnil spolu s lidmi trénujícími v Brně (Thran, Cvrckin, Gabriel, Malmed a Joanis).
Předem bych chtěl moc poděkovat všem zúčastněným - štábu i Brněnským tracerům. Reportáž se vydařila přibližně tak, jak jsem doufal. Je samozřejmě nutno brát v podtaz, že cílem reportáže bylo hlavně krátké představení parkouru široké veřejnosti. V krátkém prostoru nešlo zabíhat do detailů, ale myslím si, že těch pár hlavních bodů zaznělo. A hlavně, je to jen TV :D.
pozitiva
+ přehledné povrchní zobrazení parkouru
+ vynechání akrobacie a nezabředávání do vod, které se na 6min vysvětlit uspokojivě nedají, za to velice děkuji
+ vcelku vkusný mix videí ze světa a natočených materiálů
+ pár ukázek ošklivých pádů s patřičným komentářem
+ rozumné začlenění popkulturních odkazů - klipy madony, filmy
negativa
- málo záběrů z vlastního tréninku, který jsme velmi zdůrazňovali a natáčel se zhruba stejně dlouho jako zbytek
- úvodní slovo moderátorů, já vím je to nutné zlo, ale zmínit se to musí :)
- absence odkazu na parkour.cz, ale to doufáme lidi snadno vyhledají i tak
Tuto reportáž rozhodně beru jako pozitivní referenci a doufám, že případné další dosáhnou alespoň takovéto kvality a hlavně, že se pozitivně odrazí na dalším vývoji parkouru u nás.
Verze ke stažení.
stálý link | sekce: video | komentáře (3)
Zimní tréninky v Brně
24.11.2008
V zimním období trénujeme v Brně pravidelně 1x týdně v tělocvičně. Podrobnosti jsou na parkour.cz. Důvodem je hlavně pravidelnost a jasný termín.
Trénink venku je samozřejmě žádoucí i v zimě, ale zatím spíše individuální. Případné termíny společných tréninků se vyhlásí na Brněnském fóru na parkour.cz
Tréninky v tělocvičně zatím hodnotím hodně pozitivně, našla se relativně stabilní základna lidí a vždy se nás sejde kolem deseti. Těší mě, že prakticky všichni projevili velký zájem o takový typ tréninku. I díky tomu jsou tréninky na úrovni, která se s "blbnutím v tělocvičně" co jsme provozovali před lety, nedá srovnat a jsem za to moc rád.
stálý link | sekce: trénink | komentáře (6)
Team Parkour.cz Sampler 2008
21.8.2008
Pro pořádek dávám i sem nové video Teamu Parkour.cz, kde se také objevuji. Video má hlavně za cíl ukázat, že tu lidi kolem parkour.cz stále jsou a že stále trénují. Myslím že se video opravdu vydařilo.
>> Link na Youtube
stáhnutelná verze ve vyšší kvalitě(50MB)
stálý link | sekce: video | komentáře (5)
Víkend v Ostravě
6.8.2008
25-27.7. jsem se zúčastnil speciálního tréninku v Ostravě. Na akci byli hlavně lidé z Teamu Parkour.cz, ostravští traceuři a přijeli nás poznat taky kluci ze Slovenska (tvůrci kvalitní stránky traceur.sk - Winmaker, Alquist a Command). Cílem bylo zase si spolu zatrénovat, více se poznat a vyměnit si tréninkové zkušenosti.
V sobotu dopoledne jsme vyrazili do města a dali si poměrně rozsáhlou rozcvičku, při které jsme se doplňovali a vystřídalo se i několik názorů a přístupů, pak se bohužel spíše jen „skákalo“. Odpoledne bylo lepší a dali jsme si opět zajímavou rozcvičku inspirovanou i gymnastikou a pak pořádný posilovací drily.
Stejně jako první večer i druhý jsme zašli na večeři do příjemné hospody a pokecali o parkouru o životě a vůbec :). Moc zajímavé byli čerstvé zkušenosti Slováků, kteří byli týden před tím trénovat v Lisses. Tam potkali spousty známých osobností parkouru a přinesli od nich zajímavé tréninkové metody. Ty jsme vyzkoušeli v neděli dopoledne na luxusním místě v Ostravě. Bohužel únava a zatím stále nezvyklost na pravidelnější trénink se projevila. A tak jsem spíše jen obdivoval a pokoušel se zapamatovat tréninkové postupy, které určitě zapojíme i na Brněnských trénincích.
Díky patří klukům z Ostravy, kteří připravili perfektní zázemí. Snad se zase brzy na podobné akci sejdeme.
stálý link | sekce: trénink | komentáře (0)
Pamatujete? - Jump London, Jump Britain
3.8.2008
Po delší době se mi dostaly do rukou dokumenty, které kdysi odstartovaly větší celosvětový zájem o Parkour – Jump London a Jump Britain. Tyto dokumenty velmi ovlivnili vnímání parkouru v několika minulých letech a mnoho lidí díky těmto dokumentům s parkourem začalo (například známý britský traceur Blane). Dnes už oba „Jumpy“ nejsou tak zásadní, v inspirování začátečníků je nahradili hrané filmy Okrsek 13 a Casino Royale. A většina začátečníků o ani o existenci těchto dokumentů neví.
Když jsem s parkourem začínal, tak jsem oba dokumenty viděl, ale mnoho si z nich nepamatuji. Tak mě docela zajímalo, jaký dojem ve mně zanechají takhle po letech.
Pro případné zájemce jsou všechny tyto dokumenty k sehnání na DVD, přes torrenty a různé streamovací servery. (neptejte se mě na konkrétní zdroje.)
Jump London
Na podzim roku 2003 udělala britská TV Channel 4 první velký dokument o novém fenoménu. Vystupují v něm Sebastien Foucan, Jerome Ben Aoues a bratři Vigrouxové Johann a Stephane. V úvodu je krátká výprava do míst vzniku do Lisses, předměstí Paříže. Pak už se dokument věnuje vyhledávání vizuálně zajímavých lokací v Londýně. Střídají se záběry na extrémní skoky a vyprávění o tom co parkour je a jakou má filozofii. Na aktérech je hodně znát jazyková bariéra a to, že o parkouru v televizi mluví prakticky poprvé. Podotýkám ještě, že se používají termíny parkour a freeruning jako synonyma. K rozdělení jejich významu došlo až posléze a spíše komunitou, než samotnými tvůrci. Celkový dojem je i dnes vcelku pozitivní, dost mi to připomnělo naše vlastní první zkušenosti s médii. Jump London opravdu rozšířil do světa zájem o parkour, ale bohužel nikoliv znalosti potřebné k jeho tréninku.
Jump Britain
Po úspěších prvního dokumentu se vrhl Channel 4 hned na další. Tentokrát už je film postaven na hlavní hvězdě Sebastienovi Foucanovi, občas se objeví také Jerome Ben Aoues. V pokračování se zaměřili na natočení ještě extrémnějších kousků po celé Británii. Druhým příběhem je setkání a trénink s britskými začínajícími zájemci o parkour. Jejich šílení v tělocvičně mi připomnělo naše vlastní začátky a bláhový sebetrénink akrobacie. Oproti Jump London hodnotím pokračování o dost hůře. Posedlost extrémy a rychlé šíření nadšení, ale bez znalostí dosáhlo maxima a po celém světě si vybralo krutou daň v podobě nespočtu lehkých i těžkých zranění lidí, kteří se pokoušeli následovat cestu parkouru jen na základě shlédnutí videa.
The Making of Jump Britain
Klasický film o filmu, kde se dovíme, co vše stálo za natáčením. Pár opiček Sebastiena a hlavně těžké zranění EZe při zakázaném blbnutí při natáčení. Dovíme se také více o tehdy vznikající skupině UrbanFreeflow, kterou právě EZ založil. Tenhle snímek už doporučuji shlédnout jen lidem, kteří chtějí mít přehled ve všem :).
Při sledování na mě dýchla opravdu velká nostalgie časů, kdy jsem sám s parkourem začínal. Z dnešního pohledu je fakt šílené, jak málo jsme věděli, jak málo se vlastně dá zjistit a naučit z takovýchto dokumentů. „Jumpy“ opravdu mají sílu lidi oslovit a nalákat je, ale postrádají už informace, co za tím vším stojí.
Proto obdivuji spíše další generace traceurů, kteří své nadšení přeměnili ve skutečný trénink a učení se znalostí od zakladatelů (David Belle, Yamakasi) a hlavně šíření těchto znalostí. Pro začátečníka je totiž mnohem podstatnější vědět, co za tím vším je, jak začít a jak postupně zlepšovat své schopnosti. To jsou bohužel informace, které právě v „Jumpech“ kriticky chybí.
stálý link | sekce: inspirace | komentáře (1)
Bojová umění a parkour
31.5.2008
Čím více vím o parkouru, tím více se pro mě jeho chápání blíží vnitřním stylům bojových umění. Čím více vím o bojových uměních, tím více je mi jasné, že parkour zkusit vysvětlit na této analogii nemá smysl. Dneska jsou bojová umění již prakticky ztracené umění, mizí pod nánosem popkultury a evropského pojetí sportu. S hlavní podstatou seberozvoje a sebevzdělávání navzdory lidské pohodlnosti a hledání smyslu života se setkáme už jen výjimečně.
Co si dneska představí lidi pod bojovým uměním? V první řadě filmy, kde je bojové umění používáno prakticky jen jako prostředek jak někoho co nejelegantněji zmlátit. V lepších případech jde o skutečné schopnosti aktérů, které se mění pod taktovkou choreografie prakticky v tanec. V horších případech do hry vstupují filmové efekty v podobě zrychlovaček, lítání na špagátech a dalších zrůdnostech.
Evropské pojetí sportů, které vše musí měřit nebo porovnávat, změnilo bojová umění v bojové sporty. Není to ta nejhorší varianta, ale i při pokusu trochu dodržovat filozofické a etické zásady se bojová umění takto redukují na továrnu na barevné pásky a nesmyslné soutěže (mám sám dlouholetou zkušenost s Judem). A navíc docela početná skupina lidí vidí v tomto tréninku primárně schopnost někoho zmlátit.
Nebudu se pouštět do hlubších úvah, tento příspěvek je spíše malé naťuknutí a chtěl jsem se hlavně podělit o zdroje informací, na které jsem při svém zájmu o bojová umění narazil.
Úplně prvním impulzem pro hledání informací o bojových umění byla reality show „Peklo s Landou“ na stream.cz. Zaujal mě pokus, který měl hlavně ukázat, že zamakat na sobě fyzicky se hodně promítne i do psychiky a životních postojů. Show se nakonec zdařila jen okrajově, hlavně proto, že to byla v první řadě reality show – a tak vše se podřizovalo senzaci a kameře. Přes to všechno myslím, že show několika aktérům skutečně pomohla a prakticky vyslala podobný signál, o který se snažíme i v parkouru. To nej co jsem si ze sledování odnesl, bylo to, jakým způsobem měřili fyzické schopnosti. Tuhle metodu používáme i na Brněnských trénincích, je to dobré zrcadlo toho, jak na tom člověk je a dá se tím porovnávat pokrok.
Posléze jsem se dostal k seriálu Human Weapon. Je to vcelku prostoduchá show, kde dva týpci jezdí po světě a učí se vždy jednomu konkrétnímu stylu a na konci svedou souboj s někým, kdo dané umění ovládá. Jako rychlo-turistický pohled na všechny možné styly je to užitečné, aspoň já jsem se dozvěděl o mnoha nových regionálních bojových uměních a jejich historii. Na druhou stranu pořad je velice stereotypní a, když člověk už ví, kde hledat, tak se stejné informace dozví rychleji, bez zbytečné omáčky. Nejvíce mi vadilo, že se vždy učili od mega super grand masterů :) a v zinscenovaném finálním souboji dokazovali, jak málo se toho v takovém krátkém čase dá naučit. Pozitivní byli grafické demonstrace fyzikálních principů.
Pak jsem si řekl, že popkulturních informací mám už až po krk a zkusil si najít něco serióznějšího. Zrovna v té době běžel na ČT2 seriál Bojová umění aneb Jednota osobnosti , který byl přesně tím, co jsem hledal - vnitřní podstatou. První díly jsou spíše o bojových sportech, které mají také svá specifická pozitiva, ale východní pojetí je mi mnohem bližší. Pozitivem je že tento seriál je zdarma ke shlédnutí online, velmi ho doporučuji. Nejvíc se mi zamlouval přístup a mluvení těch starších – thaichi a šermíř. K dobru přidávám pár poznámek k jednotlivým dílům.:
1. Zápas a sumo – Asijské pozadí je v kontrastu ještě zajímavější. Důraz se dává na „boj se sebou“.
2. Box, kixbox – Asi nejhorší díl. V tomhle pojetí už fakt jde jen a jen o sport.
3. Taichi – Výborné popsání přístupu k bojovým uměním (začátek, příklad s ženšenem), komplexnost čínských umění – zdraví, tělo, dýchání harmonie. Cvičení dává řád. Východní přístup – trpělivost, poslouchání moudrosti.
4. Wushu – Starší lidé mají lepší pojetí. Mladí Evropané v tom vidí primárně akrobacii a opět soutěž.
5. Kung fu – Velice dobré, když vidím něco takového, tak lituji, že u nás je kung fu úplně jinde.
6. Karate – Je zmíněn velice užitečný princip – žák se nejprve musí vše naučit, aby pak vše zapomněl a používal intuitivně a vynalézavě. V tomto díle je velice dobře rozebrán rozdíl mezi bojovým uměním a soutěží.
7. Meče – Překvapilo mě zjištění, že šerm je vlastně evropské bojové umění. Na druhou stranu se mi stejně příčí, že primární využití je prodání se přes show na hradech atd.
8. Jiu jitsu, judo, aikido – V tomto díle je příliš o soutěžení. Zajímavé jsou principy práce s energií
9. Capoeira, Penčak silat – Harmonie, estetika prakticky proměna v tanec.
A moje poslední setkání s bojovými uměními bylo přes knížku Mnich bojovník. Jde o autobigrafii zenového mistra Dešimarua, původem poláka, který přes mnohá životní úskalí dostal prakticky pěšky a stopem do Číny, kde se chtěl učit od Shaolinů. Sice Shaolini už v té době byli legenda, ale i tak se dostal do chrámu, kde nějaký čas cvičil pod skutečným mistrem wushu. Tuto knihu rozhodně doporučuji. Pro komplexní informace doporučuji obecně nejvíce knížky.
Samozřejmě nejlepší přiblížení by bylo přes skutečné praktikování. To má ale spousty úskalí. Opravdu nestojím o bojový sport ani o výcvik pouličního rváče a to pak už skoro není kam v Česku jít. Je mi navíc jasné, že takovému tréninku by se musel věnovat člověk plně a já se nechci vzdát parkouru, který je pro mě středobodem všech těchto zájmů. Možná ale od podzimu zkusím chodit na Taichi.
A co říci závěrem? Místo naivního pokusu parkour vysvětlit na bojových uměních, zkuste použít analogii se Sokolem, tomu se zdá rozumí více lidí a je to skutečně blízko tomu co děláme.
stálý link | sekce: inspirace | komentáře (1)
Parkourový víkend v Ostravě
20.4.2008
Minulý víkend se mi poštěstilo strávit v podstatě celý tréninkem. Domluvili jsme se s Godfreedem, že zkusíme předvést skutečné trénování parkouru. Zúčastnilo se zhruba 10 lidí a reakce byli pozitivní.
Celkem jsme vlastně stihli ve 24 hodinách tři kompletní tréninky. Takovou zabíračku jsem si nedal už dlouho. V sobotu odpoledne jsem předvedl zhruba tříhodinový trénink ve stylu, jakým trénujeme v současnosti v Brně. Večer pak Godfreed ukázal možnosti Parkour Nuit (parkour v noci). Pro mě to byla naprostá novinka a byl jsem nadšenej, co vše se dá vymyslet. Akorát se příště nesmím tak moc nabalit. Ono sice noc je noc, ale pohyb zahřeje vždy. Hlavně moje podzimní bunda není pro tichý pohyb to pravé. V neděli jsme pak navštívili gymnastickou tělocvičnu a dali si silovou makačku po jejich s pomocí Razina. A bylo o co stát, asi se pokusím takovou tělocvičnu zahrnout do pravidelného tréninku. Ono se tam dá opravdu nacvičit a naposilovat hodně, když není hlavní činností vrhání se do molitanové jámy, jak známe ze zkušeností.
Celkově to byla moc vydařená akce. Sice v Brně už máme docela tréninkovou rutinu zvládnutou, ale připomenul jsem si, jak je důležité učit se nové věci a získávat nové zkušenosti. Děkuju moc všem lidem, kteří se zúčastnili a taky za parádní večeři v Burfi.
Dodatek: Fotky z akce na parkour.cz
stálý link | sekce: trénink | komentáře (0)
Project Pilgrimage
11.4.2008
Už delší dobu v podstatě nesleduji parkourová videa. Ale nedávno se jednomu podařilo prolomit šeď. A proto o něm píšu i zde, abych mu udělal reklamu. Mluvím o videu Project Pilgrimage. Jeho autorem je Američan Duncan známý pod přezdívkou TK17. Video je v podstatě 90 minutový dokument, který se v první části věnuje vysvětlení principů parkouru a v druhé je poctou místu vzniku – Lisses.
Z videa přímo čiší duch parkouru a láska s kterou video autor dělal. A ono se jen tak nevidí, aby někdo zadarmo udělal naprosto plnohodnotný hodinu a půl trvající dokument. Video je ale mluveno velice dobrou angličtinou a tak se dá rozumět. Film doporučuji sledovat v klidu a naráz, tak je jeho poselství nejsilnější. Pokud nevládnete dostatečnou angličtinou, tak doporučuji počkat na české titulky, které připravuje parkour.cz (může to trvat i delší dobu).
Video je parádní příležitost připomenout si, proč vlastně parkour děláme. Také se hodí jako vysvětlení pro běžné lidi, velký úspěch má například u rodičů.
Odkazy na video naleznete v této diskuzi na parkour.net.
stálý link | sekce: inspirace | komentáře (8)
Tréninky únor / březen
24.3.2008
Množství a intenzita tréninků s lepšícím počasím utěšeně roste. V Brně se už daří skoro pravidelně jednou týdně pořádný parkourový trénink v okolí Boby centra. Zatím chodíme hlavně já a Joanis, ale věřím, že lidi se postupně přidají. Srazy bývají většinou v úterý kolem 15:00-16:00 na zastávce autobusu Sportovní. Trénink probíhá normálně venku a je klasický parkourový. Cca 40 min zahřátí - běh, dynamickej strečink a lehká posilovačka, pak se de na techniky a pořádné posilovací cviky (1-2h), na konci slow down a strečink (30-45 min).
Podařilo se nám už vypracovat přibližnou metodiku tréninků, hlavně díky ostravskému meetingu a informacím o tréninku francouzských traceurů. Určité ladění a vylepšování je určitě ještě třeba, ale alespoň kostra organizovaného tréninku vznikla a jsem za ní moc rád.
Tento typ tréninku se pokouším šířit do povědomí českých parkouristů a musím říct, že oproti skeptickému očekávání, se vcelku daří. Před čtrnácti dny jsem tento trénink „odtrénoval“ v Prostějově a předevčírem ve Strakonicích. Na obou trénincích jsem potkal fajn lidi a začínám být ohledně parkouru v Česku trochu optimističtější :).
V Prostějově jsem si rozcvičku vyzkoušel dokonce 2x. Na sraz přišel dle domluvy Axis a Yuatja. Po kompletní rozcvičce ale dorazili další 3 kluci a nezbylo než si dát rozcvičku znova... Ono skutečně nejde nastoupit uprostřed tréninku. Pozitivem je, že někteří měli už o parkouru určitou představu a i sami aktivně trénují. Tak věřím, že předaná metodika tréninku jim pomůže se dál zdokonalovat.
Obdobný sraz proběhl předevčírem ve Strakonicích. Po problémech s místem i časem srazu se nakonec sešlo 11 lidí. Ze Strakonic 5 lidí (DragonMaster, Migi, Carl114, Apacer) z Českých Budějovic a Krumlova dorazilo dalších 5 (Remus, YaXicht). Na problémy s určením místa a času doplatil nejvíce Carl, který byl jediný včas na původním místě srazu a takto se mu omlouvám. Kluci z Budějovic a Krumlova příjemně překvapili a nenechali se do tréninku pobízet. Taktéž věřím, že jim předvedené metody a trénink pomůže v dalším tréninku.
Docela začínám chápat přístup Davida Bella, který nikdy moc neřešil propagaci po internetu, jediná možnost, jak myšlenku a metodiku tréninku předat, je osobně. Tohle budu následovat a nadále plánuju svoje aktivity směřovat hlavně do otevřených pravidelných tréninků v Brně a pokud bude zájem, jsem čas od času schopen dojet i jinam a trénink ukázat. Kontaktujte mě přes e-mail.
Kdysi to bylo tak, že o parkouru informace nebyli žádné a tím byli vzácné. Dnes je to pro změnu tak, že povrchních rádoby-informací je spousta (začátečnická videa a popletené reportáže v médiích), ale najít v tom podstatu a něco co má skutečný přínos je těžké.
stálý link | sekce: trénink | komentáře (12)
Rozcvičky
18.2.2008
Veškerý pokrok v parkouru je založen na pravidelné činnosti. V jednom bojovém umění se dokonce říká: „Jeden vynechaný den tréninku tě vrátí o tři dny zpět. Vynecháš-li dny tři, můžeš začít úplně od znova.“ Jinými slovy lze říci, že nejdůležitější je to, co děláme pravidelně.
Pravidelný parkourový trénink je bohužel něco, co kvůli mnoha změnám ve svém životě v současnosti nestíhám tak, jak bych chtěl. Ale přesto je něco, co se snažím dělat pravidelně, a to je ranní rozcvička. Dělám dvě věci, a to oční rozcvičku a khatu pranám. Obojí je inspirováno jógou a tradičním čínským cvičením. A musím říct že tohle opravdu pravidelné cvičení fakt pomáhá.
Oční rozcvičku dělám pravidelně denně už 4 měsíce a bolesti hlavy a očí z sezení u PC v podstatě zmizely. Návody na cvičení najdete na www.abc-of-yoga.com a www.chinese-holistic-health-exercises.com. Já dělám postup: nahoru-dolu, doleva-doprava, doprava nahoru - doleva dolu, doleva nahoru - doprava dolu, kroužení doprava, kroužení doleva, přeostřování. Vše dělám 10x . Jako jeden cyklus je brán celek doleva + doprava, 1x kruh, přeostření do dálky + přeostření na blízko. Nedělám zahřívání očí přes tření dlaní, protože se mi nedaří dostatečně zahřát dlaně.
Khatu Pranám je komplexní jógová rozcvička a dělám jí každé ráno 5x cca 2 měsíce. Návody najdete na www.yoga.cz a www.joga.cz. Doporučuji ale zajít za někým, kdo to ovládá, aby vás to naučil. Chyb, které si sami neuvědomíte, je mnoho a jsou klíčové.
Pro každého mohou být jinak účinné a přínosné různé typy rozcviček, ale rozhodně je to něco co nelze vypustit, pokud chcete být fyzicky fit.
stálý link | sekce: trénink | komentáře (1)
První trénink v Brně
23.1.2008
Přes zimu je to s trénováním bída, člověk je furt lehce nachcípanej, i když se fakt snaží o prevenci. Opravdu pořádně jsem se zatrénoval 3x s bráchou kolem vánoc a od té doby venku nic. To se změnilo včera v Brně, navíc se po dlouhé době podařilo uspořádat trochu větší trénink.
Na sraz k Bobby centru nás postupně dorazilo 7. Z „starých“ traceurů přišel ještě Joanis, Tobi bohužel kvůli kotníku dorazit nemohla. Dali jsme si pořádný trénink po vzoru tréninku z meetingu. Jelo se trochu na půl plynu, ale hlavní smysl tréninku bylo hlavně poznat lidi, kteří by měli potencionálně zájem o skutečný, pravidelný a pořádný trénink parkouru a ukázat jim jak to tak asi může vypadat. To se myslím docela vydařilo a v Brně se snad začne pravidelně trénovat. Další tréninky přislibil organizovat Joanis a já se určitě zapojím vždy, když to půjde.
Kdo má zájem o trénování v Brně tak nechť sleduje: http://www.parkour.cz/forum/viewtopic.php?t=1015
stálý link | sekce: trénink | komentáře (3)
První zimní parkourové nakouknutí ven
28.11.2007
Dneska jsem se rozhodl prolomit svojí lenost a přehnaný strach z nemoci a byl jsem poprvé byl trénovat v zimě venku :).
Je to větší sranda o to, že i jednoduché věci jsou složitější a posilovací cviky jsou minimálně 2x tak vyčerpávající. Každopádně se mi to zalíbilo a pokud mě neskolí po pokusném tréninku nemoc, tak budu pokračovat.
Jak můj trénink vypadal - doma komplet suzukiho strečink (dynamický by byl lepší, ale že půjdu ven jsem se rozhodl až po něm). Pak trochu běhu, saut de chat a lazy vault přes nízkou zídku, běh, balanc na zábradlí, Wall climb/Wall pass v těžce sněhových podmínkách + zpět drop a roll, ručkování ve vzporu, běh, opět to samé wall climb ale na jiném podobném místě, běh domů, doma opět komplet suzukiho strečink. Nic moc jsem nenacvičil, ale jsem tuhej jako už dlouho ne :)
Také jsem si osvojil metodiku jedenácti opakování všeho. Je původem od Yamakasi a jejich filozofie je taková, že jedenácté opakování je za všechny ty, kteří s tebou dnes nemohou trénovat. Myšlenka je to tak pěkná, že to lépe motivuje k dokončení každičké série. Tzn vše jsem dnes cvičil v sériích po 11x opakování.
Pár postřehů k tréninku v zimě:
- dávat si na všechno maximální pozor, klouže i to co by člověk nečekal
- vymyslet si naprosto nový trénink, opakovat přesně to samé jako v létě je sebevražda
- když moiru, tak letní
- nenabalit se tak moc :)
- staré kožené rukavice jsou supr
- počítat s tím, že zátěž je vyšší a člověk nevydží tolik co v létě
Ode dneška chci chodit denně, dám vědět jak to dopadlo.
Přikládám ještě link na mojí oblíbenou zimní parkourovou motivaci Canadian Winter Parkour - trailer
29.11. - Druhý trénink
Dneska jsem vyrazil nadšeně opět ven a zúročil zkušenosti ze včera. Hlavně jsem se tak nenabalil. Čepice, rukavice a zimní boty zůstaly. Bundu jsem si vzal podzimní. Pak vrchní letní moiru na to zimní moiru, na nohy letní moiru a free kalhoty, které překvapily tím, že se příliš nepromáčejí a rychle schnou.
Další poznatky:
- velké bacha na to co se může schovávat pod sněhem
- dopadat to chce skutečně špičkami rovně dopředu, v zimních botách a sněhu je to sakra znát v kotníkách, když dopad není ideální
Trénink byl podobný tomu včerejšímu - jen jsem přidal takové veselé kolečko, přes potok v údolí a ostrůvek na něm (= 2x skok nahoru a 2x dolu za kolečko), samozřejmě 11x (první dvě a poslední dokonce během :))
stálý link | sekce: trénink | komentáře (9)
Můj trénink – podzim
10.11.2007
Blíží se mi termín odevzdání diplomové práce, a tak jsem se zařekl, že omezím parkour - hlavně co se činnosti na internetu týče. Bohužel hlavně kvůli nepřízni počasí to dopadlo spíše naopak. Samotnému tréninku se věnuji minimálně a o parkour.cz se někdo starat musí pořád. Ale parkour je prostě nedílnou a obrovskou součástí mého života, takže aspoň ve své činnosti na internetu ani přes zimu nepolevím.
Naštěstí se vyskytly v mém programu aktivity, které klasický parkourový trénink trochu suplují. Také musím přiznat, že jsem se ponořil spíše do problematiky zdraví. Přeci jen tělo stárne a parkour musí být člověk co nejvíce fit.
Začal jsem chodit 2x týdně do sauny, 1x na jógu, 1x plavat a 2x týdně do posilovny. Ke každé této činnosti v blízké budoucnosti připíšu krátké postřehy k užitečnosti daných činností z pohledu traceura.
Množí se mi také nápady na články, úvahy a témata, ke kterým bych se rád vyjádřil. Bohužel v tomto nadšení a zdroje přesahují o dost mojí kapacitu o tom psát. Ale mohu alespoň slíbit krátký článek na téma Metode Naturelle, který dopíšu v blízké budoucnosti.
Docela se těším na zimu za rok, dva. To bych už měl pokročit se zdravím a imunitou natolik, že by pro mě venkovní zimní trénink měl být možný.
stálý link | sekce: trénink | komentáře (3)
Překážkové dráhy – efektivita pohybu
10.10.2007
K zamyšlení nad touto tématikou mě dovedl příspěvek na parkour.net od andiho. Píše tam o tom, že většina pokročilejších traceurů slepě zapomíná na to co je cílem parkouru – efektivní pohyb jakýmkoli prostředím. A místo toho neustále drilují základní vaulty a snaží se snad zlomit „světový rekord v saut de chat“ :).
Musím mu dát za pravdu. Většina lidí, když už přijme podstatu parkouru a nehledá akrobacii, tak zas slepě následuje sadu základních pohybů a když jim to nestačí, tak často vymýšlí různé nesmyslné stylové přeskoky po vzoru breakdance či skate. A kam se poděla efektivita pohybu? Asi do diskuzí o tom, že stylové vaulty zlepšují sílu a jistotu pro normální vaulty a podobně … :/.
Andi měl možnost zkusit nejspíše klasickou military obstacle course (z military pentatlonu) a překvapivě žádný traceur jí neuběhl najednou – problém byl ve výdrži a neschopnosti najít vhodnou techniku pro dané překážky. Je důležité si uvědomit, že je třeba trénovat nejen vaulty, ale hlavně vytrvalost a kreativitu pohybu v daném prostředím. Opravdu se to dá, všude kolem je spousta překážek, které je třeba přelézt, proplazit atd. stačí jen koukat a přemýšlet. A když není tak stačí trochu fantazie a pro trénink si imaginárně překážku upravovat – třeba si odmyslet podpory nebo přimýšlet někde jámu a podobně Myslím že je to vhodné téma k zamyšlení také pro ty, kteří hledají kreativitu pohybu často nadbytečně ve freerunningu a neuvědomují si, že to co hledali už měli v parkouru.
Ale zpět k překážkovkám. Mnoho z vás asi zná třeba hasičskou, která je součástí soutěží. Prý jsou v Čechách ale i ty vojenské, sám se je marně snažím vystopovat a zjistit , zda by byly dostupné na trénink. Zatím jsem na nic nenarazil, ale ani se nedivím, nemám žádné konexe. Takže tímto prosím kohokoli, kdo o něčem podobném ví a mohl by zajistit vstup, tak aby se mi ozval. Byla by to skvělá tréninková výzva pro nás všechny.
Seznam odkazů na tématická videa na youtube: (*update 23.2.2008 - většina z videjí již na youtube není :/, hledejte military obstacle course nebo military pentathlon)
Obstacle Run - Educational
- klasická vojenská překážková dráha proběhnutá profíkem (tutoriál)
Obstacle Run - MegaRun
- ta samá dráha, rádoby atmosférické video, ale aspoň pohled na „neprofíka“
SEAL "O" Course
- zajímavý úsek z skutečného vojenského výcviku, vylézání na věž je skutečně dobré
SAF SOC
- a jak to vypadá v plné polní, docela rychlí jsou na to co mají na sobě
Po sledování videí vás možná napadne, že parkourové techniky by některé pohyby mohli zlepšit. Možná to tak je, je na nás to vyzkoušet. Na druhou stranu aspoň já osobně jsem se zas přiučil spousty technikám, které z základů parkouru člověk nezíská.
Další témata na parkour.net související s problematikou překážkových drah, které doporučuji pročíst. Najdete tam videa a plodnou diskuzi o nich.
Obstacle Course a Obstacle course vid
A pro pobavení na konec: překážkovka pro veverky :)
stálý link | sekce: trénink | komentáře (14)
Strakonice IV.
12.9.2007
O víkendu se mi podařilo být oba dny ve Strakonicích a strávit čas tím co mám hodně rád - trénink a být s lidmi se stejným zájmem.
V sobotu odpoledne navzdory občasnému dešti jsme dali zajímavou novou rozcvičku od Tobi a pak hlavně běhali po lese. Večer ještě byl strečink a koukání na různá videa spojená s parkourem. Jak skutečná inspirativní videa, tak pár starších kousků z mého archívu pro zasmání :).
V neděli dopoledne jsme dali strečink a proběhnutí. Odpoledne se pak konal velký otevřený trénink na který byl pozván i fotograf, který dělal fotky do připravovaného článku pro časopis ABC. Dostavilo se asi 8 lidí, někteří úplně noví. Trénink proběhl v klasickém duchu rozběhání, posilování, strečinku a nácviku technik. Někteří projevili zájem větší, jiní menší. Varuji, že příště až budu mít díky absenci focení více času se věnovat tréninku, tak určitě některé tréninko-kazy pošlu domů.
Sám se nikdy k tak komplexnímu tréninku nedonutím, takže tyto setkání mám moc rád a doufám, že se příště zas brzy uvidíme. Díky všem, hlavně DragonMatesrovi, Dr.Migimu a Tobi.
stálý link | sekce: trénink | komentáře (0)
Cesta pokojného bojovníka
30.8.2007
Nedávno se mi dostala do rukou knížka Way of the Peaceful Warrior (Cesta pokojného bojovníka) (1980) o které mnoho traceurů mluví s nadšením. Jejím autorem je Dan Millman. Knížka spadá do poměrně mladého žánru self-help.
Knížka je skvělá v tom, že poskytuje řadu otázek a taky odpovědí na to jak žít. Nejen o globálním smyslu, ale hlavně o maličkostech, jako je strava, dýchání, chození, zlozvyky atd. Je to v podstatě autobiografie s pár vymyšlenými "fantasy" prvky na efekt, které jsem osobně moc neocenil. Jinak je to ale knížka, která mě opravdu motivovala do spousty věcí a určitě si chci od Millmana přečíst i non-fiction knížky a i jiné autory na toto téma. Oceňuji, že autor nikdy netvrdil, že jde o čistou autobiografii a realitu a například v tomto rozhovoru sděluje co jsou fakta a co nikoliv a navíc se tam vyjadřuje i k filmu Peaceful Warrior (2006), který podle jeho knížky vznikl. Film je údajně ještě více populární a "přístupný divákovi", ale i tak se ho chystám asi za týden shlédnout.
Celkově vzato je to hezká motivační knížka, která dobře plní svůj cíl - donutit člověka aby se zamyslel nad svým životem a něco smysluplného s ním udělal. Rozhodně doporučuji jako "povinou literaturu" pro traceury.
stálý link | sekce: inspirace | komentáře (4)
Strakonice III.
18.8.2007
Dneska se konal ve Strakonicích první velký "jam" :). Preferuji teda spíše slovo trénink a podle toho to taky naštěstí vypadalo. Sešlo se celkem 8 lidí - DragonMaster, Dr.Migi, Honza a David ze Strakonic, Tomáš ze Sousedovic, Ghost z Písku, Ondra z Vimperka a já z Tábora.
DragonMaster si vzal na starost pořádnou "poláckou" rozcvičku. Někteří ze začátku trochu nechápali, ale k naší radosti se postupně všichni rádi zapojili. Strečink byla trošičku ošizená Suzukiho metoda. Pak jsme trénovali postupně dopad, roll, split foot kong. Na oblíbeném místě u školy balanc a lezení do schodů. Pak už mi to trochu splývá, ale vím, že kluci ještě trénovali planche a passe muraille.
Celou dobu otravoval Migi s kamerou :) tak možná vznikne nějaký neveřejný a možná i veřejný materiál. Jeden povedený tutoriál snad určitě :).
Každopádně jsem si dal dneska díky podpoře ostatních pořádně do těla a to se cení. Sám nemám takovou vůli. Takže díky.
stálý link | sekce: trénink | komentáře (3)
Zdravá strava - můj jídelníček
16.8.2007
Díky parkouru jsem se začal aktivně zajímat o to co jím a co to s tělem dělá. O výživu jsem se trochu víc zajímal již před několika lety, když jsem asi rok aktivně chodil do posilovny. Jenže tam to bylo jiné, všechno na co nejrychlejší efekt a růst, cpát se bílkovinami a přibírat neefektivní svalovinu. Nechci lidi, co do posilovny chodí, paušálně odsuzovat, ale není to nic pro mě. Teď zastávám teorii nikoliv maximálního růstu, ale růstu optimálního.
K hlubšímu zájmu o stravování mě přiměli Razinovi články na parkour.cz - Zdravá výživa a parkour a Voda - nejlepší přítel traceura, ty doporučuji určitě přečíst. O stravu se zajímám asi rok a stále jsem naprostý začátečník a neznalec, ale snažím se zlepšovat ve všem co dostatečně prostuduji a pochopím. Naštěstí mě v tom podporuje přítelkyně, takže si zdravě vaříme a vymýšlíme co nového vyzkoušet spolu.
Jako ve všem se do toho ale nehrnu po hlavě a pomalu zkouším co a jak a poslouchám své tělo jak na jídlo reaguje. Svému okolí je dobré vysvětlit, že nejsi ze dne na den šílený vegetarián, ale že optimalizuješ svůj život a vylepšuješ sebevědomě své zdraví. Dobře stravovanému člověku se lépe trénuje, spí, probouzí a prostě celkově žije.
Zatím můj jídelníček ovlivňuji hlavně obecnými zásadami zdravého jídla. Teď zkusím sepsat všechny věci které jsem ve svém stravování postupně změnil. Piju mnohem více vodu a i obecně vypiju více tekutin - cca 3-4 litrů denně převážně vody, ovocné šťávy a občas čaj a mlíko. Nepiju žádné limonády, sirupy, coly, energetické nápoje a výrazně jsem omezil alkohol. Pokud je nějaká občasná sociální příležitost k napití, tak se držím limitu tří piv, nebo srovnatelného objemu alkoholu něčeho jiného. Jedno pivo, jako iontový nápoj po tréninku, využívám zřídka, maximálně 2x měsíčně a to jen pokud se před ním napiju dostatečně vody.
Z masa nejím žádné viditelně tučné a žádné maso-náhražky jako párky a podobné. Také se vyhýbám uzenému a obecně masu červenému (vepřové, hovězí). Preferuji maso bílé a to hlavně ryby pak kuře. Moje optimální představa o masu v jídle je 3x týdně ryba a 2x týdně kuřecí, ale toho zatím ani zdaleka nedosahuji hlavně v těch rybách. Vyhýbám se také jídlům s omáčkou. Nejím žádné sladkosti. Jím hodně ovoce a zeleniny. Zatím více ovoce, ale snažím se to zvrátit ve prospěch zeleniny.
To byl můj jídelníček jen velice v kostce, ale snad takto konkrétní soupis někomu pomůže vylepšit jeho jídelníček. Stačí se vždy zamyslet jen nad jednou konkrétní věcí a tu změnit a za 14 dní třeba další a tak dále. Od té doby co se snažím jíst zdravě se mi skutečně lépe trénuje a hlavně lépe žije, nebolí mě furt někde něco, ustupují kožní problémy a ráno se nemusím prochrchlat do života. Je mi 25 let a rozhodně se cítím lépe než v dvaceti.
stálý link | sekce: trénink | komentáře (3)
Strakonice II.
7.8.2007
Včera se mi opět podařilo navštívit Strakonice. S DragonMasterem a Tomášem (Carl114 z parkour.cz/forum) jsme prošli část Strakonic, kde jsem ještě nebyl. Úvodem jsme se trochu proběhli k prvnímu spotu. Tam jsme trénovali wallrun, planche a ručkování ve vzporu. Postupně jsme pak prošli místa, kde se trénoval splitfoot odraz, precisiony a kong. Zakončili jsme na nevinně vyhlížejícím místě, kde byly jen schody a zábradlíčko. Tam jsme zkoušeli dlouhé balance a na schodech vycházení po čtyřech pozadu a podobné posilovací cviky. Zrovna tyhle věci mě poslední dobou baví nejvíce. Pak jsme ještě s DragonMasterem nad iontovým pěnivým nápojem :) a salátem rozebrali zdravou výživu a jel jsem domů. Opět dobrý výlet za tréninkem.
stálý link | sekce: trénink | komentáře (4)
Barefoot running
31.7.2007
O tuto techniku jsem se začal nedávno zajímat, a tak sem sepíšu své dosavadní zkušenosti. Pro ty, co nevládnou anglicky: barefoot running = běh bez bot. A proč vlastně? Protože noha na chůzi bez bot je stavěná. Někdo by mohl namítnou, že v botách se již dnes běžně chodí a že tělo je na to už geneticky modifikováno. Není tomu tak. Éra chození v botách je ve srovnáním s vývojem člověka zanedbatelná. Pravdou je, že se v civilizovaných státech lidem klenba nohy mění a degeneruje, právě proto, že se může spolehnout na botu. Ale ploché nohy či zborcená klenba rozhodně není nic, o co by zdravý člověk měl stát.
A co by nám tedy běh nebo chůze bez bot měli přinést?
čti více...
stálý link | sekce: trénink | komentáře (16)
Strakonice
24.7.2007
Čtrnáct dní jsem teď pobýval v Písku, což je asi jen 25 km od Strakonic, kde bydlí DragonMaster a Dr.migi. Tak jsem měl v plánu je navštívit a zatrénovat s nimi. Včera to konečně vyšlo a akce se vydařila. Ve třech, což je podle mě ideální počet lidí, jsme prošli údajně tak dvě třetiny spotů za asi 2,5 hodiny. Takže jsem dneska náležitě mrtvej, protože jsem zvyklej trénovat spíše 50-70minut :).
Na každém z asi sedmi míst, co jsme navštívili, bych klidně vydržel celý svůj standardní trénink. Takže musím říct, že Strakonice jsou na parkour skutečně dobré. Nenajdete v nich sice moc „hárdkórů“, ale kdo je na běžný trénink potřebuje? Já skutečně ne. Strakonice jsou skutečně lepší než například Praha a to tím, že míst je hodně, blízko u sebe a hlavně v relativně klidných lokacích, kde si můžete trénovat a nikdo proti vám nic nemá. Navíc DragonMaster je jeden z mála lidí v ČR, kteří skutečně poctivě trénují parkour a také mu rozumí, takže myslím, že i začátečníkům rád pomůže.
stálý link | sekce: trénink | komentáře (1)
Červencový trénink
20.7.2007
V současnosti se v tréninku zaměřuji hlavně na to udržovat trénink kontinuální a trénovat pokud možno v rytmu 2 dny trénink a pak jeden den regenerace. To se mi daří vcelku dodržovat, s tím že každý den (i odpočinkový) dělám strečink – ideálně 2x denně. Výpadek z rytmu jsem měl teď 3 dny díky nataženému stehnu při blbé hvězdě, kterou jsem jen tak zkoušel na zahradě, jestli jí ještě umím. Jo rozcvičku to chce před každou maličkostí.
Tréninky v podstatě střídám jeden den běžecký a druhý techniku a sílu. V běhu se zatím rozbíhám, to znamená, že celková doba tréninku je cca 60minut a střídám běh a chůzi. Takto naběhám cca 4-8km za den.
Co se techniky týče, tak piluji hlavně precisiony a split foot konga. Split foot spočívá v tom, že do odrazu jdete z jedné nohy a více v běhu. Oproti klasickému gymnastickému odrazu z obou noh má výhodu ve větší plynulosti pohybu, menší ztrátě rychlosti a hlavně i skok může být delší. (video tutoriál, text na American Parkour)
V oblasti silového tréninku je u mě už dlouho na špici zájmu planche neboli muscle-up (popis). Je to totiž přesně ta síla, co pomůže dostat se rychle na zeď a né se na ní sápat jak důchodce :), navíc síla horní poloviny těla hodně pomáhá opravdu ve všem. Když mám možnost dělám přítahy na hrazdě nadhmatem a úchop na šíři ramen. 50 opakování dopoledne a 50 odpoledne – s tím, že se snažím těch 50 dosáhnout v co nejmenším počtu sérií, přesto ale kvalitních pomalých přítahů (momentálně cca 6-8 sérií). Dále dělám klasický konec planche výtahu z visu na okraji zdi. A nedávno jsem začal i se speciálními kliky, které posilují svalové skupiny potřebné přesně pro planche - My Planche Training. Pro ty, kteří už zvládají planche ve visu na tyči doporučuji tréninkové video od Manga z Zanshinu -
Muscle Up With Mango.
Ještě hodně trénuji balanc. Ten v podstatě vždy a všude, dobré jsou třeba úzké obrubníky, nebo nízká zábradlí. Několikrát jsem byl teď v Písku u garáží a tam si dělám prolézačku z mycí konstrukce na 2 auta. Je to parádní věc na balanc, precisiony a pak ještě dělám to, že celou konstrukci podlézám bez dotyku země a vrchem se vracím precisionama a to stále dokola dokud nepadnu :).
Doufám, že mi nadšení a čas na trénink vydrží a stane se skutečnou rutinou. To je v současnosti můj hlavní cíl.
stálý link | sekce: trénink | komentáře (7)
Boty - La Sportiva Top Runner
11.7.2007
Rád bych se s vámi podělil se zkušeností s těmito botami. Jsou to moje druhé, které jsem si pořídil speciálně na parkour. První byli Chameleon II Leather, ale ty byly příliš těžké a pořídil jsem si asi o číslo větší, než jsem měl, takže je de-facto nepoužívám. Předtím jsem trénoval v botách, co jsem prostě měl na chození, ale to se opravdu neosvědčilo.
čti více...
stálý link | sekce: trénink | komentáře (5)
Parkour Meeting Ostrava 23.6.2007
7.7.2007
Můj pohled na meeting a události kolem.
čti více...
stálý link | sekce: informace | komentáře (14)
Moje stará videa
6.7.2007
První věc, co po mě každý přes icq chce, je: "ukaž jak skáčeš". Tak zkusím těmhle dotazům předejít a dávám sem dvě slušná videa, na kterých jsem k vidění. Letos možná natočím jednoduché tréninkové solo video a do budoucna plánuji určitě i pokus o "umělecké" video - ale to až moje schopnosti za to budou stát, tzn. za cca dva roky nejdříve.
čti více...
stálý link | sekce: video | komentáře (36)
Vítejte
4.7.2007
Smyslem tohoto blogu je sdělovat mé poznatky a pokroky v oblasti tréninku parkouru. Také tu chci vyjadřovat své názory, kterými nechci zatěžovat oficiálnější zdroj informací - www.parkour.cz.
Od blogu si slibuji, že mi pomůže utřídit si a zaznamenat si vlastní myšlenky, také že mi pomůže s udržením konstantní motivace tréninku a v neposlední řadě zjednoduší mé sdílení myšlenek a poznatků s ostatními.
Více informací o mě najdete v sekci autor
stálý link | sekce: informace | komentáře (6)
23.7.2009
Už dlouho jsem neměl potřebu nic na blog psát. Dneska přišla změna :). Člověk stále trénuje, stále se zlepšuje a většinou své úspěchy nijak neměří. Trénovat takhle mi prakticky vyhovuje. Ale nedávno jsem si uvědomil, že kdysi dávno jsem chtěl umět stojku a navzdory velkým pokrokům jinde, ve stojce jsem nepokročil prakticky nijak. Včerejší pokus skončil na nějakých pěti vteřinách klidného balancu.
Takže bych si chtěl dát hmatatelný a veřejný cíl a to naučit se stojku a rozštěp. To jsou dvě věci, které jsem vždy tak nějak chtěl umět a věděl, že mi celkově prospějí, ale nic soustředěnějšího pro ně neudělal. Takže od včerejška se věnuji dosažení svého cíle. Každý den se budu pokoušet posunout o kousek blíže k cíli a doufám, že v blízké budoucnosti sem budu moci napsat jeho splnění.
Informace jak trénovat stojku beru tady a tady. Uspokojivé informace, jak trénovat rozštěp jsem nenašel. Uvítám pokud mi do komentářů poradíte.
stálý link | sekce: trénink | komentáře (11)
Reportáž o parkouru v pořadu Víkend
31.1.2009
12. ledna odvysílala televize Nova v pořadu Víkend reportáž o parkouru, jejíž natáčení jsem se zúčastnil spolu s lidmi trénujícími v Brně (Thran, Cvrckin, Gabriel, Malmed a Joanis).
Předem bych chtěl moc poděkovat všem zúčastněným - štábu i Brněnským tracerům. Reportáž se vydařila přibližně tak, jak jsem doufal. Je samozřejmě nutno brát v podtaz, že cílem reportáže bylo hlavně krátké představení parkouru široké veřejnosti. V krátkém prostoru nešlo zabíhat do detailů, ale myslím si, že těch pár hlavních bodů zaznělo. A hlavně, je to jen TV :D.
pozitiva
+ přehledné povrchní zobrazení parkouru
+ vynechání akrobacie a nezabředávání do vod, které se na 6min vysvětlit uspokojivě nedají, za to velice děkuji
+ vcelku vkusný mix videí ze světa a natočených materiálů
+ pár ukázek ošklivých pádů s patřičným komentářem
+ rozumné začlenění popkulturních odkazů - klipy madony, filmy
negativa
- málo záběrů z vlastního tréninku, který jsme velmi zdůrazňovali a natáčel se zhruba stejně dlouho jako zbytek
- úvodní slovo moderátorů, já vím je to nutné zlo, ale zmínit se to musí :)
- absence odkazu na parkour.cz, ale to doufáme lidi snadno vyhledají i tak
Tuto reportáž rozhodně beru jako pozitivní referenci a doufám, že případné další dosáhnou alespoň takovéto kvality a hlavně, že se pozitivně odrazí na dalším vývoji parkouru u nás.
Verze ke stažení.
stálý link | sekce: video | komentáře (3)
Zimní tréninky v Brně
24.11.2008
V zimním období trénujeme v Brně pravidelně 1x týdně v tělocvičně. Podrobnosti jsou na parkour.cz. Důvodem je hlavně pravidelnost a jasný termín.
Trénink venku je samozřejmě žádoucí i v zimě, ale zatím spíše individuální. Případné termíny společných tréninků se vyhlásí na Brněnském fóru na parkour.cz
Tréninky v tělocvičně zatím hodnotím hodně pozitivně, našla se relativně stabilní základna lidí a vždy se nás sejde kolem deseti. Těší mě, že prakticky všichni projevili velký zájem o takový typ tréninku. I díky tomu jsou tréninky na úrovni, která se s "blbnutím v tělocvičně" co jsme provozovali před lety, nedá srovnat a jsem za to moc rád.
stálý link | sekce: trénink | komentáře (6)
Team Parkour.cz Sampler 2008
21.8.2008
Pro pořádek dávám i sem nové video Teamu Parkour.cz, kde se také objevuji. Video má hlavně za cíl ukázat, že tu lidi kolem parkour.cz stále jsou a že stále trénují. Myslím že se video opravdu vydařilo.
>> Link na Youtube
stáhnutelná verze ve vyšší kvalitě(50MB)
stálý link | sekce: video | komentáře (5)
Víkend v Ostravě
6.8.2008
25-27.7. jsem se zúčastnil speciálního tréninku v Ostravě. Na akci byli hlavně lidé z Teamu Parkour.cz, ostravští traceuři a přijeli nás poznat taky kluci ze Slovenska (tvůrci kvalitní stránky traceur.sk - Winmaker, Alquist a Command). Cílem bylo zase si spolu zatrénovat, více se poznat a vyměnit si tréninkové zkušenosti.
V sobotu dopoledne jsme vyrazili do města a dali si poměrně rozsáhlou rozcvičku, při které jsme se doplňovali a vystřídalo se i několik názorů a přístupů, pak se bohužel spíše jen „skákalo“. Odpoledne bylo lepší a dali jsme si opět zajímavou rozcvičku inspirovanou i gymnastikou a pak pořádný posilovací drily.
Stejně jako první večer i druhý jsme zašli na večeři do příjemné hospody a pokecali o parkouru o životě a vůbec :). Moc zajímavé byli čerstvé zkušenosti Slováků, kteří byli týden před tím trénovat v Lisses. Tam potkali spousty známých osobností parkouru a přinesli od nich zajímavé tréninkové metody. Ty jsme vyzkoušeli v neděli dopoledne na luxusním místě v Ostravě. Bohužel únava a zatím stále nezvyklost na pravidelnější trénink se projevila. A tak jsem spíše jen obdivoval a pokoušel se zapamatovat tréninkové postupy, které určitě zapojíme i na Brněnských trénincích.
Díky patří klukům z Ostravy, kteří připravili perfektní zázemí. Snad se zase brzy na podobné akci sejdeme.
stálý link | sekce: trénink | komentáře (0)
Pamatujete? - Jump London, Jump Britain
3.8.2008
Po delší době se mi dostaly do rukou dokumenty, které kdysi odstartovaly větší celosvětový zájem o Parkour – Jump London a Jump Britain. Tyto dokumenty velmi ovlivnili vnímání parkouru v několika minulých letech a mnoho lidí díky těmto dokumentům s parkourem začalo (například známý britský traceur Blane). Dnes už oba „Jumpy“ nejsou tak zásadní, v inspirování začátečníků je nahradili hrané filmy Okrsek 13 a Casino Royale. A většina začátečníků o ani o existenci těchto dokumentů neví.
Když jsem s parkourem začínal, tak jsem oba dokumenty viděl, ale mnoho si z nich nepamatuji. Tak mě docela zajímalo, jaký dojem ve mně zanechají takhle po letech.
Pro případné zájemce jsou všechny tyto dokumenty k sehnání na DVD, přes torrenty a různé streamovací servery. (neptejte se mě na konkrétní zdroje.)
Jump London
Na podzim roku 2003 udělala britská TV Channel 4 první velký dokument o novém fenoménu. Vystupují v něm Sebastien Foucan, Jerome Ben Aoues a bratři Vigrouxové Johann a Stephane. V úvodu je krátká výprava do míst vzniku do Lisses, předměstí Paříže. Pak už se dokument věnuje vyhledávání vizuálně zajímavých lokací v Londýně. Střídají se záběry na extrémní skoky a vyprávění o tom co parkour je a jakou má filozofii. Na aktérech je hodně znát jazyková bariéra a to, že o parkouru v televizi mluví prakticky poprvé. Podotýkám ještě, že se používají termíny parkour a freeruning jako synonyma. K rozdělení jejich významu došlo až posléze a spíše komunitou, než samotnými tvůrci. Celkový dojem je i dnes vcelku pozitivní, dost mi to připomnělo naše vlastní první zkušenosti s médii. Jump London opravdu rozšířil do světa zájem o parkour, ale bohužel nikoliv znalosti potřebné k jeho tréninku.
Jump Britain
Po úspěších prvního dokumentu se vrhl Channel 4 hned na další. Tentokrát už je film postaven na hlavní hvězdě Sebastienovi Foucanovi, občas se objeví také Jerome Ben Aoues. V pokračování se zaměřili na natočení ještě extrémnějších kousků po celé Británii. Druhým příběhem je setkání a trénink s britskými začínajícími zájemci o parkour. Jejich šílení v tělocvičně mi připomnělo naše vlastní začátky a bláhový sebetrénink akrobacie. Oproti Jump London hodnotím pokračování o dost hůře. Posedlost extrémy a rychlé šíření nadšení, ale bez znalostí dosáhlo maxima a po celém světě si vybralo krutou daň v podobě nespočtu lehkých i těžkých zranění lidí, kteří se pokoušeli následovat cestu parkouru jen na základě shlédnutí videa.
The Making of Jump Britain
Klasický film o filmu, kde se dovíme, co vše stálo za natáčením. Pár opiček Sebastiena a hlavně těžké zranění EZe při zakázaném blbnutí při natáčení. Dovíme se také více o tehdy vznikající skupině UrbanFreeflow, kterou právě EZ založil. Tenhle snímek už doporučuji shlédnout jen lidem, kteří chtějí mít přehled ve všem :).
Při sledování na mě dýchla opravdu velká nostalgie časů, kdy jsem sám s parkourem začínal. Z dnešního pohledu je fakt šílené, jak málo jsme věděli, jak málo se vlastně dá zjistit a naučit z takovýchto dokumentů. „Jumpy“ opravdu mají sílu lidi oslovit a nalákat je, ale postrádají už informace, co za tím vším stojí.
Proto obdivuji spíše další generace traceurů, kteří své nadšení přeměnili ve skutečný trénink a učení se znalostí od zakladatelů (David Belle, Yamakasi) a hlavně šíření těchto znalostí. Pro začátečníka je totiž mnohem podstatnější vědět, co za tím vším je, jak začít a jak postupně zlepšovat své schopnosti. To jsou bohužel informace, které právě v „Jumpech“ kriticky chybí.
stálý link | sekce: inspirace | komentáře (1)
Bojová umění a parkour
31.5.2008
Čím více vím o parkouru, tím více se pro mě jeho chápání blíží vnitřním stylům bojových umění. Čím více vím o bojových uměních, tím více je mi jasné, že parkour zkusit vysvětlit na této analogii nemá smysl. Dneska jsou bojová umění již prakticky ztracené umění, mizí pod nánosem popkultury a evropského pojetí sportu. S hlavní podstatou seberozvoje a sebevzdělávání navzdory lidské pohodlnosti a hledání smyslu života se setkáme už jen výjimečně.
Co si dneska představí lidi pod bojovým uměním? V první řadě filmy, kde je bojové umění používáno prakticky jen jako prostředek jak někoho co nejelegantněji zmlátit. V lepších případech jde o skutečné schopnosti aktérů, které se mění pod taktovkou choreografie prakticky v tanec. V horších případech do hry vstupují filmové efekty v podobě zrychlovaček, lítání na špagátech a dalších zrůdnostech.
Evropské pojetí sportů, které vše musí měřit nebo porovnávat, změnilo bojová umění v bojové sporty. Není to ta nejhorší varianta, ale i při pokusu trochu dodržovat filozofické a etické zásady se bojová umění takto redukují na továrnu na barevné pásky a nesmyslné soutěže (mám sám dlouholetou zkušenost s Judem). A navíc docela početná skupina lidí vidí v tomto tréninku primárně schopnost někoho zmlátit.
Nebudu se pouštět do hlubších úvah, tento příspěvek je spíše malé naťuknutí a chtěl jsem se hlavně podělit o zdroje informací, na které jsem při svém zájmu o bojová umění narazil.
Úplně prvním impulzem pro hledání informací o bojových umění byla reality show „Peklo s Landou“ na stream.cz. Zaujal mě pokus, který měl hlavně ukázat, že zamakat na sobě fyzicky se hodně promítne i do psychiky a životních postojů. Show se nakonec zdařila jen okrajově, hlavně proto, že to byla v první řadě reality show – a tak vše se podřizovalo senzaci a kameře. Přes to všechno myslím, že show několika aktérům skutečně pomohla a prakticky vyslala podobný signál, o který se snažíme i v parkouru. To nej co jsem si ze sledování odnesl, bylo to, jakým způsobem měřili fyzické schopnosti. Tuhle metodu používáme i na Brněnských trénincích, je to dobré zrcadlo toho, jak na tom člověk je a dá se tím porovnávat pokrok.
Posléze jsem se dostal k seriálu Human Weapon. Je to vcelku prostoduchá show, kde dva týpci jezdí po světě a učí se vždy jednomu konkrétnímu stylu a na konci svedou souboj s někým, kdo dané umění ovládá. Jako rychlo-turistický pohled na všechny možné styly je to užitečné, aspoň já jsem se dozvěděl o mnoha nových regionálních bojových uměních a jejich historii. Na druhou stranu pořad je velice stereotypní a, když člověk už ví, kde hledat, tak se stejné informace dozví rychleji, bez zbytečné omáčky. Nejvíce mi vadilo, že se vždy učili od mega super grand masterů :) a v zinscenovaném finálním souboji dokazovali, jak málo se toho v takovém krátkém čase dá naučit. Pozitivní byli grafické demonstrace fyzikálních principů.
Pak jsem si řekl, že popkulturních informací mám už až po krk a zkusil si najít něco serióznějšího. Zrovna v té době běžel na ČT2 seriál Bojová umění aneb Jednota osobnosti , který byl přesně tím, co jsem hledal - vnitřní podstatou. První díly jsou spíše o bojových sportech, které mají také svá specifická pozitiva, ale východní pojetí je mi mnohem bližší. Pozitivem je že tento seriál je zdarma ke shlédnutí online, velmi ho doporučuji. Nejvíc se mi zamlouval přístup a mluvení těch starších – thaichi a šermíř. K dobru přidávám pár poznámek k jednotlivým dílům.:
1. Zápas a sumo – Asijské pozadí je v kontrastu ještě zajímavější. Důraz se dává na „boj se sebou“.
2. Box, kixbox – Asi nejhorší díl. V tomhle pojetí už fakt jde jen a jen o sport.
3. Taichi – Výborné popsání přístupu k bojovým uměním (začátek, příklad s ženšenem), komplexnost čínských umění – zdraví, tělo, dýchání harmonie. Cvičení dává řád. Východní přístup – trpělivost, poslouchání moudrosti.
4. Wushu – Starší lidé mají lepší pojetí. Mladí Evropané v tom vidí primárně akrobacii a opět soutěž.
5. Kung fu – Velice dobré, když vidím něco takového, tak lituji, že u nás je kung fu úplně jinde.
6. Karate – Je zmíněn velice užitečný princip – žák se nejprve musí vše naučit, aby pak vše zapomněl a používal intuitivně a vynalézavě. V tomto díle je velice dobře rozebrán rozdíl mezi bojovým uměním a soutěží.
7. Meče – Překvapilo mě zjištění, že šerm je vlastně evropské bojové umění. Na druhou stranu se mi stejně příčí, že primární využití je prodání se přes show na hradech atd.
8. Jiu jitsu, judo, aikido – V tomto díle je příliš o soutěžení. Zajímavé jsou principy práce s energií
9. Capoeira, Penčak silat – Harmonie, estetika prakticky proměna v tanec.
A moje poslední setkání s bojovými uměními bylo přes knížku Mnich bojovník. Jde o autobigrafii zenového mistra Dešimarua, původem poláka, který přes mnohá životní úskalí dostal prakticky pěšky a stopem do Číny, kde se chtěl učit od Shaolinů. Sice Shaolini už v té době byli legenda, ale i tak se dostal do chrámu, kde nějaký čas cvičil pod skutečným mistrem wushu. Tuto knihu rozhodně doporučuji. Pro komplexní informace doporučuji obecně nejvíce knížky.
Samozřejmě nejlepší přiblížení by bylo přes skutečné praktikování. To má ale spousty úskalí. Opravdu nestojím o bojový sport ani o výcvik pouličního rváče a to pak už skoro není kam v Česku jít. Je mi navíc jasné, že takovému tréninku by se musel věnovat člověk plně a já se nechci vzdát parkouru, který je pro mě středobodem všech těchto zájmů. Možná ale od podzimu zkusím chodit na Taichi.
A co říci závěrem? Místo naivního pokusu parkour vysvětlit na bojových uměních, zkuste použít analogii se Sokolem, tomu se zdá rozumí více lidí a je to skutečně blízko tomu co děláme.
stálý link | sekce: inspirace | komentáře (1)
Parkourový víkend v Ostravě
20.4.2008
Minulý víkend se mi poštěstilo strávit v podstatě celý tréninkem. Domluvili jsme se s Godfreedem, že zkusíme předvést skutečné trénování parkouru. Zúčastnilo se zhruba 10 lidí a reakce byli pozitivní.
Celkem jsme vlastně stihli ve 24 hodinách tři kompletní tréninky. Takovou zabíračku jsem si nedal už dlouho. V sobotu odpoledne jsem předvedl zhruba tříhodinový trénink ve stylu, jakým trénujeme v současnosti v Brně. Večer pak Godfreed ukázal možnosti Parkour Nuit (parkour v noci). Pro mě to byla naprostá novinka a byl jsem nadšenej, co vše se dá vymyslet. Akorát se příště nesmím tak moc nabalit. Ono sice noc je noc, ale pohyb zahřeje vždy. Hlavně moje podzimní bunda není pro tichý pohyb to pravé. V neděli jsme pak navštívili gymnastickou tělocvičnu a dali si silovou makačku po jejich s pomocí Razina. A bylo o co stát, asi se pokusím takovou tělocvičnu zahrnout do pravidelného tréninku. Ono se tam dá opravdu nacvičit a naposilovat hodně, když není hlavní činností vrhání se do molitanové jámy, jak známe ze zkušeností.
Celkově to byla moc vydařená akce. Sice v Brně už máme docela tréninkovou rutinu zvládnutou, ale připomenul jsem si, jak je důležité učit se nové věci a získávat nové zkušenosti. Děkuju moc všem lidem, kteří se zúčastnili a taky za parádní večeři v Burfi.
Dodatek: Fotky z akce na parkour.cz
stálý link | sekce: trénink | komentáře (0)
Project Pilgrimage
11.4.2008
Už delší dobu v podstatě nesleduji parkourová videa. Ale nedávno se jednomu podařilo prolomit šeď. A proto o něm píšu i zde, abych mu udělal reklamu. Mluvím o videu Project Pilgrimage. Jeho autorem je Američan Duncan známý pod přezdívkou TK17. Video je v podstatě 90 minutový dokument, který se v první části věnuje vysvětlení principů parkouru a v druhé je poctou místu vzniku – Lisses.
Z videa přímo čiší duch parkouru a láska s kterou video autor dělal. A ono se jen tak nevidí, aby někdo zadarmo udělal naprosto plnohodnotný hodinu a půl trvající dokument. Video je ale mluveno velice dobrou angličtinou a tak se dá rozumět. Film doporučuji sledovat v klidu a naráz, tak je jeho poselství nejsilnější. Pokud nevládnete dostatečnou angličtinou, tak doporučuji počkat na české titulky, které připravuje parkour.cz (může to trvat i delší dobu).
Video je parádní příležitost připomenout si, proč vlastně parkour děláme. Také se hodí jako vysvětlení pro běžné lidi, velký úspěch má například u rodičů.
Odkazy na video naleznete v této diskuzi na parkour.net.
stálý link | sekce: inspirace | komentáře (8)
Tréninky únor / březen
24.3.2008
Množství a intenzita tréninků s lepšícím počasím utěšeně roste. V Brně se už daří skoro pravidelně jednou týdně pořádný parkourový trénink v okolí Boby centra. Zatím chodíme hlavně já a Joanis, ale věřím, že lidi se postupně přidají. Srazy bývají většinou v úterý kolem 15:00-16:00 na zastávce autobusu Sportovní. Trénink probíhá normálně venku a je klasický parkourový. Cca 40 min zahřátí - běh, dynamickej strečink a lehká posilovačka, pak se de na techniky a pořádné posilovací cviky (1-2h), na konci slow down a strečink (30-45 min).
Podařilo se nám už vypracovat přibližnou metodiku tréninků, hlavně díky ostravskému meetingu a informacím o tréninku francouzských traceurů. Určité ladění a vylepšování je určitě ještě třeba, ale alespoň kostra organizovaného tréninku vznikla a jsem za ní moc rád.
Tento typ tréninku se pokouším šířit do povědomí českých parkouristů a musím říct, že oproti skeptickému očekávání, se vcelku daří. Před čtrnácti dny jsem tento trénink „odtrénoval“ v Prostějově a předevčírem ve Strakonicích. Na obou trénincích jsem potkal fajn lidi a začínám být ohledně parkouru v Česku trochu optimističtější :).
V Prostějově jsem si rozcvičku vyzkoušel dokonce 2x. Na sraz přišel dle domluvy Axis a Yuatja. Po kompletní rozcvičce ale dorazili další 3 kluci a nezbylo než si dát rozcvičku znova... Ono skutečně nejde nastoupit uprostřed tréninku. Pozitivem je, že někteří měli už o parkouru určitou představu a i sami aktivně trénují. Tak věřím, že předaná metodika tréninku jim pomůže se dál zdokonalovat.
Obdobný sraz proběhl předevčírem ve Strakonicích. Po problémech s místem i časem srazu se nakonec sešlo 11 lidí. Ze Strakonic 5 lidí (DragonMaster, Migi, Carl114, Apacer) z Českých Budějovic a Krumlova dorazilo dalších 5 (Remus, YaXicht). Na problémy s určením místa a času doplatil nejvíce Carl, který byl jediný včas na původním místě srazu a takto se mu omlouvám. Kluci z Budějovic a Krumlova příjemně překvapili a nenechali se do tréninku pobízet. Taktéž věřím, že jim předvedené metody a trénink pomůže v dalším tréninku.
Docela začínám chápat přístup Davida Bella, který nikdy moc neřešil propagaci po internetu, jediná možnost, jak myšlenku a metodiku tréninku předat, je osobně. Tohle budu následovat a nadále plánuju svoje aktivity směřovat hlavně do otevřených pravidelných tréninků v Brně a pokud bude zájem, jsem čas od času schopen dojet i jinam a trénink ukázat. Kontaktujte mě přes e-mail.
Kdysi to bylo tak, že o parkouru informace nebyli žádné a tím byli vzácné. Dnes je to pro změnu tak, že povrchních rádoby-informací je spousta (začátečnická videa a popletené reportáže v médiích), ale najít v tom podstatu a něco co má skutečný přínos je těžké.
stálý link | sekce: trénink | komentáře (12)
Rozcvičky
18.2.2008
Veškerý pokrok v parkouru je založen na pravidelné činnosti. V jednom bojovém umění se dokonce říká: „Jeden vynechaný den tréninku tě vrátí o tři dny zpět. Vynecháš-li dny tři, můžeš začít úplně od znova.“ Jinými slovy lze říci, že nejdůležitější je to, co děláme pravidelně.
Pravidelný parkourový trénink je bohužel něco, co kvůli mnoha změnám ve svém životě v současnosti nestíhám tak, jak bych chtěl. Ale přesto je něco, co se snažím dělat pravidelně, a to je ranní rozcvička. Dělám dvě věci, a to oční rozcvičku a khatu pranám. Obojí je inspirováno jógou a tradičním čínským cvičením. A musím říct že tohle opravdu pravidelné cvičení fakt pomáhá.
Oční rozcvičku dělám pravidelně denně už 4 měsíce a bolesti hlavy a očí z sezení u PC v podstatě zmizely. Návody na cvičení najdete na www.abc-of-yoga.com a www.chinese-holistic-health-exercises.com. Já dělám postup: nahoru-dolu, doleva-doprava, doprava nahoru - doleva dolu, doleva nahoru - doprava dolu, kroužení doprava, kroužení doleva, přeostřování. Vše dělám 10x . Jako jeden cyklus je brán celek doleva + doprava, 1x kruh, přeostření do dálky + přeostření na blízko. Nedělám zahřívání očí přes tření dlaní, protože se mi nedaří dostatečně zahřát dlaně.
Khatu Pranám je komplexní jógová rozcvička a dělám jí každé ráno 5x cca 2 měsíce. Návody najdete na www.yoga.cz a www.joga.cz. Doporučuji ale zajít za někým, kdo to ovládá, aby vás to naučil. Chyb, které si sami neuvědomíte, je mnoho a jsou klíčové.
Pro každého mohou být jinak účinné a přínosné různé typy rozcviček, ale rozhodně je to něco co nelze vypustit, pokud chcete být fyzicky fit.
stálý link | sekce: trénink | komentáře (1)
První trénink v Brně
23.1.2008
Přes zimu je to s trénováním bída, člověk je furt lehce nachcípanej, i když se fakt snaží o prevenci. Opravdu pořádně jsem se zatrénoval 3x s bráchou kolem vánoc a od té doby venku nic. To se změnilo včera v Brně, navíc se po dlouhé době podařilo uspořádat trochu větší trénink.
Na sraz k Bobby centru nás postupně dorazilo 7. Z „starých“ traceurů přišel ještě Joanis, Tobi bohužel kvůli kotníku dorazit nemohla. Dali jsme si pořádný trénink po vzoru tréninku z meetingu. Jelo se trochu na půl plynu, ale hlavní smysl tréninku bylo hlavně poznat lidi, kteří by měli potencionálně zájem o skutečný, pravidelný a pořádný trénink parkouru a ukázat jim jak to tak asi může vypadat. To se myslím docela vydařilo a v Brně se snad začne pravidelně trénovat. Další tréninky přislibil organizovat Joanis a já se určitě zapojím vždy, když to půjde.
Kdo má zájem o trénování v Brně tak nechť sleduje: http://www.parkour.cz/forum/viewtopic.php?t=1015
stálý link | sekce: trénink | komentáře (3)
První zimní parkourové nakouknutí ven
28.11.2007
Dneska jsem se rozhodl prolomit svojí lenost a přehnaný strach z nemoci a byl jsem poprvé byl trénovat v zimě venku :).
Je to větší sranda o to, že i jednoduché věci jsou složitější a posilovací cviky jsou minimálně 2x tak vyčerpávající. Každopádně se mi to zalíbilo a pokud mě neskolí po pokusném tréninku nemoc, tak budu pokračovat.
Jak můj trénink vypadal - doma komplet suzukiho strečink (dynamický by byl lepší, ale že půjdu ven jsem se rozhodl až po něm). Pak trochu běhu, saut de chat a lazy vault přes nízkou zídku, běh, balanc na zábradlí, Wall climb/Wall pass v těžce sněhových podmínkách + zpět drop a roll, ručkování ve vzporu, běh, opět to samé wall climb ale na jiném podobném místě, běh domů, doma opět komplet suzukiho strečink. Nic moc jsem nenacvičil, ale jsem tuhej jako už dlouho ne :)
Také jsem si osvojil metodiku jedenácti opakování všeho. Je původem od Yamakasi a jejich filozofie je taková, že jedenácté opakování je za všechny ty, kteří s tebou dnes nemohou trénovat. Myšlenka je to tak pěkná, že to lépe motivuje k dokončení každičké série. Tzn vše jsem dnes cvičil v sériích po 11x opakování.
Pár postřehů k tréninku v zimě:
- dávat si na všechno maximální pozor, klouže i to co by člověk nečekal
- vymyslet si naprosto nový trénink, opakovat přesně to samé jako v létě je sebevražda
- když moiru, tak letní
- nenabalit se tak moc :)
- staré kožené rukavice jsou supr
- počítat s tím, že zátěž je vyšší a člověk nevydží tolik co v létě
Ode dneška chci chodit denně, dám vědět jak to dopadlo.
Přikládám ještě link na mojí oblíbenou zimní parkourovou motivaci Canadian Winter Parkour - trailer
29.11. - Druhý trénink
Dneska jsem vyrazil nadšeně opět ven a zúročil zkušenosti ze včera. Hlavně jsem se tak nenabalil. Čepice, rukavice a zimní boty zůstaly. Bundu jsem si vzal podzimní. Pak vrchní letní moiru na to zimní moiru, na nohy letní moiru a free kalhoty, které překvapily tím, že se příliš nepromáčejí a rychle schnou.
Další poznatky:
- velké bacha na to co se může schovávat pod sněhem
- dopadat to chce skutečně špičkami rovně dopředu, v zimních botách a sněhu je to sakra znát v kotníkách, když dopad není ideální
Trénink byl podobný tomu včerejšímu - jen jsem přidal takové veselé kolečko, přes potok v údolí a ostrůvek na něm (= 2x skok nahoru a 2x dolu za kolečko), samozřejmě 11x (první dvě a poslední dokonce během :))
stálý link | sekce: trénink | komentáře (9)
Můj trénink – podzim
10.11.2007
Blíží se mi termín odevzdání diplomové práce, a tak jsem se zařekl, že omezím parkour - hlavně co se činnosti na internetu týče. Bohužel hlavně kvůli nepřízni počasí to dopadlo spíše naopak. Samotnému tréninku se věnuji minimálně a o parkour.cz se někdo starat musí pořád. Ale parkour je prostě nedílnou a obrovskou součástí mého života, takže aspoň ve své činnosti na internetu ani přes zimu nepolevím.
Naštěstí se vyskytly v mém programu aktivity, které klasický parkourový trénink trochu suplují. Také musím přiznat, že jsem se ponořil spíše do problematiky zdraví. Přeci jen tělo stárne a parkour musí být člověk co nejvíce fit.
Začal jsem chodit 2x týdně do sauny, 1x na jógu, 1x plavat a 2x týdně do posilovny. Ke každé této činnosti v blízké budoucnosti připíšu krátké postřehy k užitečnosti daných činností z pohledu traceura.
Množí se mi také nápady na články, úvahy a témata, ke kterým bych se rád vyjádřil. Bohužel v tomto nadšení a zdroje přesahují o dost mojí kapacitu o tom psát. Ale mohu alespoň slíbit krátký článek na téma Metode Naturelle, který dopíšu v blízké budoucnosti.
Docela se těším na zimu za rok, dva. To bych už měl pokročit se zdravím a imunitou natolik, že by pro mě venkovní zimní trénink měl být možný.
stálý link | sekce: trénink | komentáře (3)
Překážkové dráhy – efektivita pohybu
10.10.2007
K zamyšlení nad touto tématikou mě dovedl příspěvek na parkour.net od andiho. Píše tam o tom, že většina pokročilejších traceurů slepě zapomíná na to co je cílem parkouru – efektivní pohyb jakýmkoli prostředím. A místo toho neustále drilují základní vaulty a snaží se snad zlomit „světový rekord v saut de chat“ :).
Musím mu dát za pravdu. Většina lidí, když už přijme podstatu parkouru a nehledá akrobacii, tak zas slepě následuje sadu základních pohybů a když jim to nestačí, tak často vymýšlí různé nesmyslné stylové přeskoky po vzoru breakdance či skate. A kam se poděla efektivita pohybu? Asi do diskuzí o tom, že stylové vaulty zlepšují sílu a jistotu pro normální vaulty a podobně … :/.
Andi měl možnost zkusit nejspíše klasickou military obstacle course (z military pentatlonu) a překvapivě žádný traceur jí neuběhl najednou – problém byl ve výdrži a neschopnosti najít vhodnou techniku pro dané překážky. Je důležité si uvědomit, že je třeba trénovat nejen vaulty, ale hlavně vytrvalost a kreativitu pohybu v daném prostředím. Opravdu se to dá, všude kolem je spousta překážek, které je třeba přelézt, proplazit atd. stačí jen koukat a přemýšlet. A když není tak stačí trochu fantazie a pro trénink si imaginárně překážku upravovat – třeba si odmyslet podpory nebo přimýšlet někde jámu a podobně Myslím že je to vhodné téma k zamyšlení také pro ty, kteří hledají kreativitu pohybu často nadbytečně ve freerunningu a neuvědomují si, že to co hledali už měli v parkouru.
Ale zpět k překážkovkám. Mnoho z vás asi zná třeba hasičskou, která je součástí soutěží. Prý jsou v Čechách ale i ty vojenské, sám se je marně snažím vystopovat a zjistit , zda by byly dostupné na trénink. Zatím jsem na nic nenarazil, ale ani se nedivím, nemám žádné konexe. Takže tímto prosím kohokoli, kdo o něčem podobném ví a mohl by zajistit vstup, tak aby se mi ozval. Byla by to skvělá tréninková výzva pro nás všechny.
Seznam odkazů na tématická videa na youtube: (*update 23.2.2008 - většina z videjí již na youtube není :/, hledejte military obstacle course nebo military pentathlon)
Obstacle Run - Educational
- klasická vojenská překážková dráha proběhnutá profíkem (tutoriál)
Obstacle Run - MegaRun
- ta samá dráha, rádoby atmosférické video, ale aspoň pohled na „neprofíka“
SEAL "O" Course
- zajímavý úsek z skutečného vojenského výcviku, vylézání na věž je skutečně dobré
SAF SOC
- a jak to vypadá v plné polní, docela rychlí jsou na to co mají na sobě
Po sledování videí vás možná napadne, že parkourové techniky by některé pohyby mohli zlepšit. Možná to tak je, je na nás to vyzkoušet. Na druhou stranu aspoň já osobně jsem se zas přiučil spousty technikám, které z základů parkouru člověk nezíská.
Další témata na parkour.net související s problematikou překážkových drah, které doporučuji pročíst. Najdete tam videa a plodnou diskuzi o nich.
Obstacle Course a Obstacle course vid
A pro pobavení na konec: překážkovka pro veverky :)
stálý link | sekce: trénink | komentáře (14)
Strakonice IV.
12.9.2007
O víkendu se mi podařilo být oba dny ve Strakonicích a strávit čas tím co mám hodně rád - trénink a být s lidmi se stejným zájmem.
V sobotu odpoledne navzdory občasnému dešti jsme dali zajímavou novou rozcvičku od Tobi a pak hlavně běhali po lese. Večer ještě byl strečink a koukání na různá videa spojená s parkourem. Jak skutečná inspirativní videa, tak pár starších kousků z mého archívu pro zasmání :).
V neděli dopoledne jsme dali strečink a proběhnutí. Odpoledne se pak konal velký otevřený trénink na který byl pozván i fotograf, který dělal fotky do připravovaného článku pro časopis ABC. Dostavilo se asi 8 lidí, někteří úplně noví. Trénink proběhl v klasickém duchu rozběhání, posilování, strečinku a nácviku technik. Někteří projevili zájem větší, jiní menší. Varuji, že příště až budu mít díky absenci focení více času se věnovat tréninku, tak určitě některé tréninko-kazy pošlu domů.
Sám se nikdy k tak komplexnímu tréninku nedonutím, takže tyto setkání mám moc rád a doufám, že se příště zas brzy uvidíme. Díky všem, hlavně DragonMatesrovi, Dr.Migimu a Tobi.
stálý link | sekce: trénink | komentáře (0)
Cesta pokojného bojovníka
30.8.2007
Nedávno se mi dostala do rukou knížka Way of the Peaceful Warrior (Cesta pokojného bojovníka) (1980) o které mnoho traceurů mluví s nadšením. Jejím autorem je Dan Millman. Knížka spadá do poměrně mladého žánru self-help.
Knížka je skvělá v tom, že poskytuje řadu otázek a taky odpovědí na to jak žít. Nejen o globálním smyslu, ale hlavně o maličkostech, jako je strava, dýchání, chození, zlozvyky atd. Je to v podstatě autobiografie s pár vymyšlenými "fantasy" prvky na efekt, které jsem osobně moc neocenil. Jinak je to ale knížka, která mě opravdu motivovala do spousty věcí a určitě si chci od Millmana přečíst i non-fiction knížky a i jiné autory na toto téma. Oceňuji, že autor nikdy netvrdil, že jde o čistou autobiografii a realitu a například v tomto rozhovoru sděluje co jsou fakta a co nikoliv a navíc se tam vyjadřuje i k filmu Peaceful Warrior (2006), který podle jeho knížky vznikl. Film je údajně ještě více populární a "přístupný divákovi", ale i tak se ho chystám asi za týden shlédnout.
Celkově vzato je to hezká motivační knížka, která dobře plní svůj cíl - donutit člověka aby se zamyslel nad svým životem a něco smysluplného s ním udělal. Rozhodně doporučuji jako "povinou literaturu" pro traceury.
stálý link | sekce: inspirace | komentáře (4)
Strakonice III.
18.8.2007
Dneska se konal ve Strakonicích první velký "jam" :). Preferuji teda spíše slovo trénink a podle toho to taky naštěstí vypadalo. Sešlo se celkem 8 lidí - DragonMaster, Dr.Migi, Honza a David ze Strakonic, Tomáš ze Sousedovic, Ghost z Písku, Ondra z Vimperka a já z Tábora.
DragonMaster si vzal na starost pořádnou "poláckou" rozcvičku. Někteří ze začátku trochu nechápali, ale k naší radosti se postupně všichni rádi zapojili. Strečink byla trošičku ošizená Suzukiho metoda. Pak jsme trénovali postupně dopad, roll, split foot kong. Na oblíbeném místě u školy balanc a lezení do schodů. Pak už mi to trochu splývá, ale vím, že kluci ještě trénovali planche a passe muraille.
Celou dobu otravoval Migi s kamerou :) tak možná vznikne nějaký neveřejný a možná i veřejný materiál. Jeden povedený tutoriál snad určitě :).
Každopádně jsem si dal dneska díky podpoře ostatních pořádně do těla a to se cení. Sám nemám takovou vůli. Takže díky.
stálý link | sekce: trénink | komentáře (3)
Zdravá strava - můj jídelníček
16.8.2007
Díky parkouru jsem se začal aktivně zajímat o to co jím a co to s tělem dělá. O výživu jsem se trochu víc zajímal již před několika lety, když jsem asi rok aktivně chodil do posilovny. Jenže tam to bylo jiné, všechno na co nejrychlejší efekt a růst, cpát se bílkovinami a přibírat neefektivní svalovinu. Nechci lidi, co do posilovny chodí, paušálně odsuzovat, ale není to nic pro mě. Teď zastávám teorii nikoliv maximálního růstu, ale růstu optimálního.
K hlubšímu zájmu o stravování mě přiměli Razinovi články na parkour.cz - Zdravá výživa a parkour a Voda - nejlepší přítel traceura, ty doporučuji určitě přečíst. O stravu se zajímám asi rok a stále jsem naprostý začátečník a neznalec, ale snažím se zlepšovat ve všem co dostatečně prostuduji a pochopím. Naštěstí mě v tom podporuje přítelkyně, takže si zdravě vaříme a vymýšlíme co nového vyzkoušet spolu.
Jako ve všem se do toho ale nehrnu po hlavě a pomalu zkouším co a jak a poslouchám své tělo jak na jídlo reaguje. Svému okolí je dobré vysvětlit, že nejsi ze dne na den šílený vegetarián, ale že optimalizuješ svůj život a vylepšuješ sebevědomě své zdraví. Dobře stravovanému člověku se lépe trénuje, spí, probouzí a prostě celkově žije.
Zatím můj jídelníček ovlivňuji hlavně obecnými zásadami zdravého jídla. Teď zkusím sepsat všechny věci které jsem ve svém stravování postupně změnil. Piju mnohem více vodu a i obecně vypiju více tekutin - cca 3-4 litrů denně převážně vody, ovocné šťávy a občas čaj a mlíko. Nepiju žádné limonády, sirupy, coly, energetické nápoje a výrazně jsem omezil alkohol. Pokud je nějaká občasná sociální příležitost k napití, tak se držím limitu tří piv, nebo srovnatelného objemu alkoholu něčeho jiného. Jedno pivo, jako iontový nápoj po tréninku, využívám zřídka, maximálně 2x měsíčně a to jen pokud se před ním napiju dostatečně vody.
Z masa nejím žádné viditelně tučné a žádné maso-náhražky jako párky a podobné. Také se vyhýbám uzenému a obecně masu červenému (vepřové, hovězí). Preferuji maso bílé a to hlavně ryby pak kuře. Moje optimální představa o masu v jídle je 3x týdně ryba a 2x týdně kuřecí, ale toho zatím ani zdaleka nedosahuji hlavně v těch rybách. Vyhýbám se také jídlům s omáčkou. Nejím žádné sladkosti. Jím hodně ovoce a zeleniny. Zatím více ovoce, ale snažím se to zvrátit ve prospěch zeleniny.
To byl můj jídelníček jen velice v kostce, ale snad takto konkrétní soupis někomu pomůže vylepšit jeho jídelníček. Stačí se vždy zamyslet jen nad jednou konkrétní věcí a tu změnit a za 14 dní třeba další a tak dále. Od té doby co se snažím jíst zdravě se mi skutečně lépe trénuje a hlavně lépe žije, nebolí mě furt někde něco, ustupují kožní problémy a ráno se nemusím prochrchlat do života. Je mi 25 let a rozhodně se cítím lépe než v dvaceti.
stálý link | sekce: trénink | komentáře (3)
Strakonice II.
7.8.2007
Včera se mi opět podařilo navštívit Strakonice. S DragonMasterem a Tomášem (Carl114 z parkour.cz/forum) jsme prošli část Strakonic, kde jsem ještě nebyl. Úvodem jsme se trochu proběhli k prvnímu spotu. Tam jsme trénovali wallrun, planche a ručkování ve vzporu. Postupně jsme pak prošli místa, kde se trénoval splitfoot odraz, precisiony a kong. Zakončili jsme na nevinně vyhlížejícím místě, kde byly jen schody a zábradlíčko. Tam jsme zkoušeli dlouhé balance a na schodech vycházení po čtyřech pozadu a podobné posilovací cviky. Zrovna tyhle věci mě poslední dobou baví nejvíce. Pak jsme ještě s DragonMasterem nad iontovým pěnivým nápojem :) a salátem rozebrali zdravou výživu a jel jsem domů. Opět dobrý výlet za tréninkem.
stálý link | sekce: trénink | komentáře (4)
Barefoot running
31.7.2007
O tuto techniku jsem se začal nedávno zajímat, a tak sem sepíšu své dosavadní zkušenosti. Pro ty, co nevládnou anglicky: barefoot running = běh bez bot. A proč vlastně? Protože noha na chůzi bez bot je stavěná. Někdo by mohl namítnou, že v botách se již dnes běžně chodí a že tělo je na to už geneticky modifikováno. Není tomu tak. Éra chození v botách je ve srovnáním s vývojem člověka zanedbatelná. Pravdou je, že se v civilizovaných státech lidem klenba nohy mění a degeneruje, právě proto, že se může spolehnout na botu. Ale ploché nohy či zborcená klenba rozhodně není nic, o co by zdravý člověk měl stát.
A co by nám tedy běh nebo chůze bez bot měli přinést?
čti více...
stálý link | sekce: trénink | komentáře (16)
Strakonice
24.7.2007
Čtrnáct dní jsem teď pobýval v Písku, což je asi jen 25 km od Strakonic, kde bydlí DragonMaster a Dr.migi. Tak jsem měl v plánu je navštívit a zatrénovat s nimi. Včera to konečně vyšlo a akce se vydařila. Ve třech, což je podle mě ideální počet lidí, jsme prošli údajně tak dvě třetiny spotů za asi 2,5 hodiny. Takže jsem dneska náležitě mrtvej, protože jsem zvyklej trénovat spíše 50-70minut :).
Na každém z asi sedmi míst, co jsme navštívili, bych klidně vydržel celý svůj standardní trénink. Takže musím říct, že Strakonice jsou na parkour skutečně dobré. Nenajdete v nich sice moc „hárdkórů“, ale kdo je na běžný trénink potřebuje? Já skutečně ne. Strakonice jsou skutečně lepší než například Praha a to tím, že míst je hodně, blízko u sebe a hlavně v relativně klidných lokacích, kde si můžete trénovat a nikdo proti vám nic nemá. Navíc DragonMaster je jeden z mála lidí v ČR, kteří skutečně poctivě trénují parkour a také mu rozumí, takže myslím, že i začátečníkům rád pomůže.
stálý link | sekce: trénink | komentáře (1)
Červencový trénink
20.7.2007
V současnosti se v tréninku zaměřuji hlavně na to udržovat trénink kontinuální a trénovat pokud možno v rytmu 2 dny trénink a pak jeden den regenerace. To se mi daří vcelku dodržovat, s tím že každý den (i odpočinkový) dělám strečink – ideálně 2x denně. Výpadek z rytmu jsem měl teď 3 dny díky nataženému stehnu při blbé hvězdě, kterou jsem jen tak zkoušel na zahradě, jestli jí ještě umím. Jo rozcvičku to chce před každou maličkostí.
Tréninky v podstatě střídám jeden den běžecký a druhý techniku a sílu. V běhu se zatím rozbíhám, to znamená, že celková doba tréninku je cca 60minut a střídám běh a chůzi. Takto naběhám cca 4-8km za den.
Co se techniky týče, tak piluji hlavně precisiony a split foot konga. Split foot spočívá v tom, že do odrazu jdete z jedné nohy a více v běhu. Oproti klasickému gymnastickému odrazu z obou noh má výhodu ve větší plynulosti pohybu, menší ztrátě rychlosti a hlavně i skok může být delší. (video tutoriál, text na American Parkour)
V oblasti silového tréninku je u mě už dlouho na špici zájmu planche neboli muscle-up (popis). Je to totiž přesně ta síla, co pomůže dostat se rychle na zeď a né se na ní sápat jak důchodce :), navíc síla horní poloviny těla hodně pomáhá opravdu ve všem. Když mám možnost dělám přítahy na hrazdě nadhmatem a úchop na šíři ramen. 50 opakování dopoledne a 50 odpoledne – s tím, že se snažím těch 50 dosáhnout v co nejmenším počtu sérií, přesto ale kvalitních pomalých přítahů (momentálně cca 6-8 sérií). Dále dělám klasický konec planche výtahu z visu na okraji zdi. A nedávno jsem začal i se speciálními kliky, které posilují svalové skupiny potřebné přesně pro planche - My Planche Training. Pro ty, kteří už zvládají planche ve visu na tyči doporučuji tréninkové video od Manga z Zanshinu -
Muscle Up With Mango.
Ještě hodně trénuji balanc. Ten v podstatě vždy a všude, dobré jsou třeba úzké obrubníky, nebo nízká zábradlí. Několikrát jsem byl teď v Písku u garáží a tam si dělám prolézačku z mycí konstrukce na 2 auta. Je to parádní věc na balanc, precisiony a pak ještě dělám to, že celou konstrukci podlézám bez dotyku země a vrchem se vracím precisionama a to stále dokola dokud nepadnu :).
Doufám, že mi nadšení a čas na trénink vydrží a stane se skutečnou rutinou. To je v současnosti můj hlavní cíl.
stálý link | sekce: trénink | komentáře (7)
Boty - La Sportiva Top Runner
11.7.2007
Rád bych se s vámi podělil se zkušeností s těmito botami. Jsou to moje druhé, které jsem si pořídil speciálně na parkour. První byli Chameleon II Leather, ale ty byly příliš těžké a pořídil jsem si asi o číslo větší, než jsem měl, takže je de-facto nepoužívám. Předtím jsem trénoval v botách, co jsem prostě měl na chození, ale to se opravdu neosvědčilo.
čti více...
stálý link | sekce: trénink | komentáře (5)
Parkour Meeting Ostrava 23.6.2007
7.7.2007
Můj pohled na meeting a události kolem.
čti více...
stálý link | sekce: informace | komentáře (14)
Moje stará videa
6.7.2007
První věc, co po mě každý přes icq chce, je: "ukaž jak skáčeš". Tak zkusím těmhle dotazům předejít a dávám sem dvě slušná videa, na kterých jsem k vidění. Letos možná natočím jednoduché tréninkové solo video a do budoucna plánuji určitě i pokus o "umělecké" video - ale to až moje schopnosti za to budou stát, tzn. za cca dva roky nejdříve.
čti více...
stálý link | sekce: video | komentáře (36)
Vítejte
4.7.2007
Smyslem tohoto blogu je sdělovat mé poznatky a pokroky v oblasti tréninku parkouru. Také tu chci vyjadřovat své názory, kterými nechci zatěžovat oficiálnější zdroj informací - www.parkour.cz.
Od blogu si slibuji, že mi pomůže utřídit si a zaznamenat si vlastní myšlenky, také že mi pomůže s udržením konstantní motivace tréninku a v neposlední řadě zjednoduší mé sdílení myšlenek a poznatků s ostatními.
Více informací o mě najdete v sekci autor
stálý link | sekce: informace | komentáře (6)
Design and content by Toshiro © 2007 - 2010 | statistiky: 